Jen díky Tobě

,,Říkáte, že jste díky němu udělala autoškolu. Vy jste opravdu věřila, že tam je při zkoušce s vámi, dohlíží na vás ve formě nějaké energie nebo dokonce udělá tu zkoušku za vás?”

,,Ano. Naprosto. Jízdy v autoškole. Obhajoba bakalářské práce. Obhajoba diplomové práce. Pracovní pohovor. Věřila jsem, že všechno jsem zvládla jen díky němu.”

,,Tak co? Pohoda, ne? Ten komisař byl mimo, viď? Já jsem ho pěkně vypnul.” zeptal se mě hned, jak jsem přišla a lišácky na mě mrkl. 

,,Ano, bylo to dobrý. Ale i já jsem byla úplně mimo, jak kdybys to auto snad řídil za mě.” odpověděla jsem s mírným úsměvem. Uvnitř jsem si vlastně vůbec nebyla jistá, jestli to, co říkám je pravda a jestli tomu vůbec věřím, ale moc jsem ho chtěla potěšit. Nepřicházelo v úvahu se nad takovýmihloupostmivůbec zamýšlet. Navíc do sebe všechno zapadalo. Nebyla přece ani minimální šance, abych já něco takového zvládla sama za sebe. Kdybych byla odkázaná jen na sebe, určitě bych hrozně pohořela.

,,Bylo to snad ještě vtipnější, než když jsem ti pomáhal s tím pracovním pohovorem, co?” pokračoval a nepřestával se smát.

Věděla jsem, že v tu chvíli máme publikum. Další lidé ze skupiny poslouchali a já si užívala pocit, že já jsem ta, kdo s R. takhle přátelsky mluví a oni mohli jen poslouchat. Nebyli součástí, já byla. Odkývala bych mu snad cokoliv jen za špetku jeho pozornosti.

,,Ten pracovní pohovor si pamatuju! Oni snad ani vůbec nevěděli, co říkali. Mluvil jsi za ně, viď?” nepřestávala jsem mu přihřívat polívčičku. ,,Moc ti děkuju! Nevím, co bych bez tebe dělala. Vždycky mi se vším pomůžeš. Jen díky tobě jsem všechny ty věci zvládla.” pokračovala jsem v děkovné řeči, ale jeho pozornost už se ubírala zase jinam. Moje chvilka byla pryč.

Týdny strávené nad přípravou ke státnicím, měsíce strávené psaním bakalářské a diplomové práce. Dva červené diplomy. Noci strávené přípravou na zkoušky z autoškoly. Stoprocentní úspěšnost. A přesto jsem věřila, že na mém úspěchu nemám ani drobný podíl. Všechno byla jeho zásluha. Tolik let podceňování a zlehčování čehokoliv, co se mi povedlo.